Zdůvodnění k návrhům znaku a vlajky obce

N e r a t o v

Návrh znaku a vlajky obce Neratov byl vyhotoven heraldikem Miroslavem J.V. Pavlů

Nejstarší dějiny Neratova jsou spojeny s benediktýnským klášterem v Opatovicích, založeným Vratislavem I. kolem r.1086. Někdy po založení kláštera a jeho zánikem za husitských válek v r.1421 se Neratov stal součástí velkého majetkového komplexu, který opatovičtí benediktýni postupně vytvořili v ohbí labského oblouku jižně od Hradce Králové až za Přelouč. První písemná zmínka o Neratovu pochází ale až z r.1436, kdy král Zikmund postoupil někdejší majetek kláštera Divišovi Bořkovi z Miletínka na Kunětické Hoře. Po Divišově smrti v r.1437 se kunětickohorského panství ujal nejprve jeho bratr Vaněk a po něm Divi- šovi synové, z nichž posléze vynikal Soběslav Mrzák z Miletínka. Ten ale po čase zděděný majetek nebezpečně zadlužil a dříve než mohl pohledávky splatit, náhle v r.1463 zemřel. Správy panství se ujal král Jiří z Poděbrad, který nakonec v r.1465 převedl celý majetek do rukou svých synů, knížat minsterberských. Ani ti ale Kunětickou Horu neudrželi, v r.1491 ji od zadluženého Jindřicha Minsterberského odkoupil bohatý a mocný Vilém z Pernštejna. Kunětická Hora se stala součástí pardubického panství, které v r.1560, také po finančním krachu Pernštejnů, převzala královská komora. Komorním panstvím zůstaly Pardubice, k nimž stále náležel i Neratov, až do zániku patrimoniální správy v r.1848.

Již v době existence opatovického kláštera stál v Neratově poplužní dvůr, k němuž vedle polností, luk a lesa patřil i rybník. V r.1465 postoupil král Jiří z Poděbrad tento dvůr jednomu ze svých věrných šlechticů, Majnušovi z Hustířan (v erbu měl černé břevno ve stříbrném štítě, totéž na složených orlích křídlech v klenotu). Majnuš, jemuž již někdy od 40.let 15.století patřila tvrz Bukovka na Pardubicku, se stal zakladatelem rodové větve Bukovských z Hustířan. Kromě Bukovky a neratovského dvora mu patřila ještě část Rohovládovy Bělé, vsi Habřinka, Mokré a Jílovka s tvrzí a s dvorem. Buď Majnuš, nebo jeho syn Bavor, založil mezi Bukovkou a Neratovem velký, dodnes existující rybník "Rozhrna". Víme, že rybník stál dříve. než v kraji začal působit velký rybnikářský podnikatel té doby, Vilém z Pernštejna. Ten potřeboval k rozvinutí svých záměrů nakonec i pozemky neratovského dvora.

V r.1495 se Bavor Bukovský z Hustířan tohoto majetku vzdal a o osm let později prodala jeho ovdovělá manželka se sirotky Pernštejnovi celý bukovský statek i s rybníkem Rozhrnou. Neratov brzy začala téměř ze všech stran obklopovat vodní hladina a území osady začaly brázdit strouhy k četným rybníkům. Jejich páteří byl proslulý Opatovický kanál, od něhož se rozbíhaly vodoteče k rybníkům Živanickému, Sopřečskému, Neratovskému, k Rozhrně a dalším.

Krajina kolem Neratova, charakteristická svými rybníky, založenými v dávných dobách rybnikařskými podnikali zvučných i méně známých jmen (Pernštejnové, Bukovští z Hustířan) se stala inspirací také autorovi předkládaných návrhů neratovských obecních symbolů. Dominují jim dvě stříbrné štiky v modrém poli.  Zatímco modrá symbolizuje okolní rybníky, stříbrná spolu s černou barvou hlavy štítu (na vlajce horní pruh) jsou erbovními barvami Bukovských z Hustířan i Pernštejnů. Do návrhů se dostala i připomínka dávné klášterní vrchnosti (zkřížené opatské berly) a pánů z Miletínka (sudaria v jejich erbovních barvách).

Miroslav J.V. P a v l ů

heraldik