Vodní turistika

Opatovický kanál

Umělý vodní tok dlouhý 32,69 km láká k nenáročné celodenní plavbě, jejíž rychlost nepřesáhne 5 km/hod. Začíná se v Opatovicích nad L., kde kanál vytéká z Labe, dále pokračuje přes Čeperku, Podůlšany a Staré Ždánice do Lázní Bohdanče, odtud přes Neratov, Přelovice, Břehy až do Semína, kde se kanál vlévá zpět do Labe. Na Opatovickém kanále se každoročně v říjnu ukončuje vodácká sezóna, tzv. "zamykání vody" pořádá KVT Pardubice a probíhá u Mlýnů v Lázních Bohdanči.

Opatovický kanál je významné středověké vodní dílo v Pardubickém kraji v České republice, které bylo vybudováno v letech 1498 až 1521. Stavitelem kanálu bylpernštejnský fišmistr Kunát Dobřenský z Dobřenic, učitel dnes známějšího rybníkáře Štěpánka Netolického.
Kanál je kulturní památkou, jeho správcem je Povodí Labe. Je to vodní kanál-přivaděč, který využívá vodu z Labe. Byl vystavěn k napájení původně rozsáhlé rybniční sítě, kterou založil majitel pardubického panství pan Vilém z Pernštejna, tato funkce je zachována po dnes. Vzhledem k propustným štěrkopískovým náplavům se muselo koryto téměř v celé délce těsnit jílem.

Původní vyústění kanálu do Labe se nacházelo u Přelouče. Při výstavbě nového jezu v Opatovicích v letech 1783 až 1787 došlo k přeložení vtoku kanálu a k prodloužení jeho toku od mlýna Výrov v Břehách do dnešního zaústění. Současně byl vybudován odlehčovací odpad do Černského a Živanického potoka v Bohdanči.
V éře socialistického Československa sloužil převážně jako zdroj pro zavlažování rozsáhlých zemědělských pozemků.
Z důvodů zarůstání vodními rostlinami je kanál jednou za několik let vypuštěn a chemicky ošetřen.
Opatovický kanál začíná u Opatovic nad Labem a do Labe se zpět vlévá u obce Semín. Vytváří tak přeponu pardubického oblouku Labe. Kanál dosahoval délky 34,42 km, dnes je jeho současná délka 32,69 km a spád 18,5 m. Šíře koryta se pohybuje mezi 15 m (na počátku kanálu) a 2,5 m (u ústí do Labe), hloubka se pohybuje mezi 1 až 2 m. Průtočná kapacita odpovídá 1 až 3 m³/s. Plocha povodí cca 50 km².

V úseku Opatovice - Ždánice ochranné pásmo vodárenských zdrojů, po Přelovice ochranné pásmo léčivých zdrojů Lázní Bohdaneč.
I na začátku 21. století zásobuje vodou zbylé rybníky (Buňkov, Bohdanečský rybník, za pomoci odbočného Sopřečského kanálu též Černý Nadýmač a Sopřečský rybník, aj.). U obce Semín se nachází tzv. Semínský akvadukt. Kanál zde křižuje Sopřečský potok (někdy zvaný též Mulda).
Bylo zde postaveno 32 mlýnů, nyní v provozu jen Lázně Bohdaneč. S ubýváním funkce rybniční posiluje role energetická, MVE byly instalovány v mlýnech Staré Ždánice, Lázně Bohdaneč, Břehy-Výrov, probíhá v Semíně. Ještě v polovině 20. století byly provozovány dva mlýny v Opatovicích, mlýn ve Starých Ždánicích, dva mlýny v Bohdanči, mlýn Výrov a mlýn Semín.

K zavlažování cca 3000 ha přilehlých polností bylo v roce 1967 vybudováno pět čerpacích stanic (Opatovice, Staré Ždánice, Neratov, Břehy, Kladruby) o výkonu 130 až 180 litrů/s každá. Nyní většinou mimo provoz.

Sportovní využití: pro vodní turistiku (obtížnost ZWB), rybaření (mimopstruhová voda).